Deprivace

11. 03. 2008 | † 30. 09. 2015 | kód autora: Uh5
Jsem naprosto rozzuřena, tedy spíš se cítím dost frustrovaná a zároveň naštvaná.
Kvůli jídlu.
Kvůli mojí rodině.
Kvůli penězum.
Kvůli mojí rodině, jídlu a penězům.


Cítím se ukřivděně a myslím, že na to mám právo. Mám hlad! A jelikož potřeba jíst patří mezi primární lidské potřeby a když nejsou tyto potřeby uspokojeny, tak tím může být člověk hodně stresován. Celkově jsem teď asi strašně ve stresu ikdyž se snažím nebýt, ale jsem neustále vystavena stresovým situacím a nedokážu jim zabránit.
Nejsem na tom zdravotně úplně nejlépe, poměry doma nejsou ideální, nemám prachy, mám neustále hlad a nemám co jíst, čeká mě maturita a přijimačky a mám vcelku nový vztah (což zamilovanost je jeden z největších stresorů).

K tomu jídlu, rodině a penězům.
Zkrátka jak jsem na tý pitomý bezlepkový a bezmléčný dietě, tak je pro mě celkem složitý najít něco k snědku.Když už něco najdu stojí to šílený prachy (kilo bezlepkový mouky stojí minimálně 80 kč, běžná mouka stojí maximálně 15kč, sojový mlíko stojí litr minimálně 30 kč a tak dál). Problém je taky v tom, že ve většině normálních obchodů skoro nic co bych mohla jíst nenajdu, tudíž musím chodit do spešl menších obchůdků.
Zkrátkamoji milí rodiče mi jídlo koupí tak jednou za dva měsíce a mají představu, že na tom vydržím. Když je poprosím,aby mi něco koupili (třeba dětský přesnídávky, což je pro mě ideální svačina do školy) tak argumentujou tim že je to drahý (a to mi přitom na tom nejsme finančně vůbec špatně, ale prostě rodiče nemohou koupit přesnídávku protože 200g stojí 10- 14 kč a to je prostě moc) a koupí mi tak dvě maximálně tři a mají představu že z toho budu žít asi měsíc nebo já fakt nevím. Takže všechno jídlo si musím kupovat sama. Stojí mě to minimálně 50 Kč na den, vzhledem k tomu že jsem často odkázána k tomu se stravovat celý den mimo domov není vyjímkou že těch peněz utratím mnohem víc. Kapesný mám 500kč na měsíc, vedle toho vydělávám tak maximálně 1200 Kč (mám sakra před maturitou a fakt se potřebuju víc učit než pracovat- abych nekončila na pracáku že jo). Oblečení a hygienický potřeby taky platím sama. No zkrátka mi peníze spíš chybí než přebývají a když řeknu že si všechno platím sama a potřebuju love, tak rodiče řeknou že je to zbytečný, že mi všechno přece koupí oni. Na lednici je daná obrovská cedule s tím co mi mají kupovat. Přijedu domů, vidím že byli na nákupu, kouknu se do poličky s jídlem pro mě, kde se stav věcí nikterak nezměnil, kouknu do skříně kde mají jídlo ostatní- tam to přetéká- sušenky, pečivo, křupky. Podívám se do lednice- v mojí přihrádce přibylo dvakrát tofu. Zbytek ledničky je ovšem přeplněn k prasknutí, všude samý jogurty, jogurtový nápoje, salámy, sýry....pak jako vrchol všeho na stole je udělaná domácí pizza a vedle ní je pytlíček s moukou která má na sobě napsáno MOUKA VYSOKÉ KVALITY VYSOKOLEPKOVÁ!!!!! Chápete to? Já ne! Tohle je teror!!!! Kdykoli dřív jsem pizzu jíst mohla tak jí nikdo doma kromě mě samotné neudělal a teď se u nás prostě peče pořád dokola.
Jsem z toho fakt deprimovaná. Fakt hodně.

Zítra jdu navíc k tý řeznici na chirurgii pod její ošklivý skalpel.... nechci tam.

Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky zpoved

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.

Warning: include(reklama_roh.php): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/web2/nepise.cz/nepise.cz/blog/page-bottom.php on line 38

Warning: include(): Failed opening 'reklama_roh.php' for inclusion (include_path='.:/usr/share/php:/usr/share/pear') in /var/www/web2/nepise.cz/nepise.cz/blog/page-bottom.php on line 38