kentus, nepořádek...děs běs

17. 02. 2008 | † 30. 09. 2015 | kód autora: Uh5
Naprosto nechápu jak je možné, že mi asi tak prvních 17 let mého života vůbec nevadilo mít všude tak strašnej kentus. Vím že jsem nebyla ojedinělý případ. Ale fakt nechápu jakto, že mi to prostě nevadilo.

Můj pokoj je teď v naprosto šíleným stavu. uklizeně vypadal naposledy 25.ledna. Tzn v den plesu.
Jenže pak u mě spaly košišky a dělo se spoustu věcí. Pořád jsem někde mimo (víme kde, víme s kým, že). Když už náhodou domů dorazím, tak moje činnosti jsou: vaření (bezlepkové jídlo si prostě musím připravovat a zabere to nemálo času), učení se(nebo alespoň snaha o to) a spánek.
Věci se hromadí.
A kentus roste.

Jsem zavalena učebnicema, sešitama, papírama, oblečením všeho druhu, kytarama, flétnama, notama,knížkama, hrníčkama....ať žije spisovná čeština...no a to je vlastně všechno...ale i tak na ten pokoj je toho moc.

Všechny skříně vyzvrátily opět svůj obsah ven.Strašný. Šuplíky se zatím drží, ale obávám se nejhoršího. Chce to tedy akutní zásah.

Bojím se že to dospěje do naprosto nejstrašlivější představitelné fáze, kdy jediná pomoc bude sehnat si někde bagr a vybagrovat to všechno ven (což vzhledem k tomu, že mám pokoj v podkroví je docela nerealizovatelné)

Takže jdu na to.

Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky bydleni

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.